{"id":66,"date":"2022-01-24T02:47:24","date_gmt":"2022-01-24T01:47:24","guid":{"rendered":"https:\/\/zinneckerovyboudy.cz\/?page_id=66"},"modified":"2022-02-03T12:34:36","modified_gmt":"2022-02-03T11:34:36","slug":"historie","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/zinneckerovy-boudy.cz\/historie\/","title":{"rendered":"Historie"},"content":{"rendered":"\n
\n
\n
\"\"
Zinneckerovy boudy na dobov\u00e9 fotografii<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n

Mezi n\u011bkolika hospod\u00e1\u0159i z Velk\u00e9 \u00dapy, kte\u0159\u00ed za\u010d\u00e1tkem 18. stolet\u00ed p\u0159esunuli sv\u00e1 obydl\u00ed bl\u00ed\u017e k vzd\u00e1len\u00fdm seni\u0161t\u00edm na svaz\u00edch ned\u00e1vno p\u0159ed t\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 vym\u00fdcen\u00e9 \u010cern\u00e9 hory, byli i Zinneckerov\u00e9, jejich\u017e p\u0159edci se p\u0159ist\u011bhovali do Krkono\u0161 v dob\u011b d\u0159eva\u0159sk\u00e9ho boomu v polovin\u011b 16. stolet\u00ed \u00fadajn\u011b jako jedni z prvn\u00edch (jm\u00e9no je dolo\u017eeno k roku 1642) a sv\u016fj vztah k v\u00fd\u0161k\u00e1m si p\u0159inesli v genech z alpsk\u00e9 domoviny.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

Kdy\u017e pion\u00fdr po\u010detn\u00e9ho rodu, \u201eotec zakladatel“ Ernst Zinnecker p\u0159i\u0161el na \u010cernou horu, mar\u0161ovsk\u00e9 panstv\u00ed, ke kter\u00e9mu tato \u010d\u00e1st v\u00fdchodn\u00edch Krkono\u0161 pat\u0159ila, pr\u00e1v\u011b m\u011bnilo majitele. Zadlu\u017een\u00e9ho Jana Jakuba de Waggi juniora st\u0159\u00eddal Berthold Vil\u00e9m z Vald\u0161tejna a u vl\u010dick\u00fdch soused\u016f v Jansk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch stup\u0148ovali sv\u00e9 budovatelsk\u00e9 aktivity Schwarzenberkov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

V desk\u00e1ch zemsk\u00fdch Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho je Ernst zaps\u00e1n jako dr\u017eitel dvou (Zinneckerov\u00fdch) bud – nejprve tzv. letn\u00edch, provizorn\u00edch, z\u00e1hy v\u0161ak celoro\u010dn\u011b ob\u00fdvan\u00fdch – rokem 1701. Postupn\u011b tak vznikly os\u00eddlen\u00e9 enkl\u00e1vy ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch Zinneckerov\u00fdch Bud, trvale obydlen\u00fdch \u00fadajn\u011b kolem roku 1720, Mal\u00fdch a Velk\u00fdch K\u00fchnelov\u00fdch Bud, p\u0159ejmenovan\u00fdch po roce 1945 na Pardubick\u00e9, Volsk\u00fdch Bud, na jejich\u017e m\u00edst\u011b vyrostly mezi dv\u011bma sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami modern\u00ed pohostinsk\u00e9 podniky – Horsk\u00fd hotel a Sokolsk\u00e1 bouda a bud na \u010cern\u00e9 pasece, reprezentovan\u00fdch dnes nejnov\u011bj\u0161\u00ed variantou mnohokr\u00e1t p\u0159estavovan\u00e9 \u010cern\u00e9 boudy.<\/p>\n\n\n\n

\n
\n

Horn\u00ed i doln\u00ed Zinneckerova bouda, z nich\u017e ta prvn\u00ed le\u017e\u00ed ve v\u00fd\u0161i necel\u00fdch 1 100 m n. m., zauj\u00edmaj\u00ed slunnou polohu na jihov\u00fdchodn\u00edm svahu s p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdmi v\u00fdhledy do \u010desk\u00e9ho vnitrozem\u00ed. \u010cern\u00e1 hora v\u0161ak dok\u00e1\u017ee ob\u010das r\u00e1zn\u011b p\u0159ipomenout i svou p\u0159\u00edslu\u0161nost k elit\u011b krkono\u0161sk\u00fdch velik\u00e1n\u016f. Z\u00e1\u0159\u00edjov\u00fd sn\u00edh tu nikoho nep\u0159ekvap\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n\n\n\n

\n
\"\"
Horn\u00ed Zinneckerova bouda<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

T\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b stolet\u00ed si \u010dernohor\u0161t\u00ed buda\u0159i zaji\u0161\u0165ovali tvrd\u00fd horsk\u00fd chleb\u00ed\u010dek chovem hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at a trava\u0159en\u00edm. Teprve koncem 19. stolet\u00ed, kdy st\u00e1le po\u010detn\u011bj\u0161\u00ed janskol\u00e1zen\u0161t\u00ed host\u00e9 vych\u00e1zeli a\u017e na vrchol \u010cern\u00e9 hory za v\u00fdhledy do kraje i na krkono\u0161sk\u00e9 h\u0159ebeny, z\u0159izovali ti podnikav\u011bj\u0161\u00ed ve sv\u00fdch p\u0159\u00edbytc\u00edch skrovn\u00e1 pohostinstv\u00ed. Nej\u010dilej\u0161\u00ed byl ji\u017e zku\u0161en\u00fd hostinsk\u00fd Robert B\u00f6nsch z hotelu U slunce ve Velk\u00e9 \u00dap\u011b. Ve star\u00e9 h\u00e1jence na \u010cern\u00e9 pasece otev\u0159el horsk\u00fd restaurant v roce 1888. (viz Krkono\u0161e 10\/1996).<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\n
\n
\"\"
Doln\u00ed Zinneckerova bouda \u010d. 30<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n

Strategick\u00e9 m\u00edsto mezi Jansk\u00fdmi L\u00e1zn\u011bmi a vzd\u00e1lenou Boudou na \u010cern\u00e9 pasece bylo pro odpo\u010dinek a ob\u010derstven\u00ed t\u011bch m\u00e9n\u011b zdatn\u00fdch v\u00fdletn\u00edk\u016f jako stvo\u0159en\u00e9. V\u0161ak tak\u00e9 doln\u00ed Zinneckerovu boudu \u010d. 30 s ochotnou \u201ematkou B\u00f6nschovou“ (Barbara Fucknerov\u00e1 z Velk\u00e9 \u00dapy, \u017eena buda\u0159e Josefa B\u00f6nsche) doporu\u010doval l\u00e1ze\u0148sk\u00fd l\u00e9ka\u0159 dr. Bernard Pauer ve sv\u00e9m pr\u016fvodci po Jansk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch a okol\u00ed dokonce u\u017e v roce 1875. To ale bylo opravdu sp\u00ed\u0161e jen dom\u00e1ck\u00e9 poho\u0161t\u011bn\u00ed k\u00e1vou nebo ml\u00e9kem p\u0159i kr\u00e1tk\u00e9m odsko\u010den\u00ed od hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch \u00fakon\u016f.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

Man\u017eel\u00e9 Hermann a Marie Hintnerovi p\u0159ebudovali svou horn\u00ed boudu \u010d. 29 z gruntu na pohostinsk\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed ji\u017e na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed p\u0159istav\u011bn\u00edm prosklen\u00e9 verandy pro hosty po cel\u00e9 d\u00e9lce staven\u00ed obr\u00e1cen\u00e9 k jihu s otev\u0159enou bo\u010dn\u00ed terasou. Postupn\u00fdmi \u00fapravami vznikly nakonec \u010dty\u0159i hostinsk\u00e9 pokoje a spole\u010dn\u00e1 nocleh\u00e1rna s celkem 30 l\u016f\u017eky.<\/p>\n\n\n\n

Berthold Lessenthin ve sv\u00fdch \u201eKrkono\u0161\u00edch v zim\u011b“ z roku 1900, popisuj\u00edc\u00ed prvn\u00ed s\u00e1\u0148ka\u0159sk\u00e9 z\u00e1vody na sever od Alp v Jansk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch, vychvaloval Zinneckerovy Boudy jako vynikaj\u00edc\u00ed startovn\u00ed m\u00edsto popul\u00e1rn\u00edch roha\u010dkov\u00fdch j\u00edzd dlouh\u00fdch 5, 5 km, vedouc\u00edch zhruba po trase dne\u0161n\u00ed Zvonkov\u00e9 cesty, obnoven\u00fdch docela ned\u00e1vno, ov\u0161em ji\u017e se sportovn\u00edmi s\u00e1\u0148kami, aktivn\u00ed spole\u010dnost\u00ed Mega plus, s. r. o., provozuj\u00edc\u00ed lanovku a ly\u017ea\u0159sk\u00e9 vleky na \u010cern\u00e9 ho\u0159e.<\/p>\n\n\n\n

Posledn\u00ed p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd majitel Hintnerovy hospody, rodil\u00fd horal Heinrich, syn v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch man\u017eel\u016f, na\u0161el smrt v munduru wehrmachtu paradoxn\u011b kdesi v \u0161ir\u00e9 rusk\u00e9 stepi na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b. Jeho \u017eena Anna, rozen\u00e1 Tammov\u00e1 a nezletil\u00fd syn Klaus, stejn\u011b jako sousedka z \u010d. 30 s d\u011btmi, byli ze sb\u011brn\u00e9ho t\u00e1bora v Mlad\u00fdch Buk\u00e1ch vypraveni 26. 7. 1946 transportem \u010d. XIV do tehdej\u0161\u00edho sov\u011btsk\u00e9ho okupa\u010dn\u00edho p\u00e1sma s c\u00edlovou stanic\u00ed v sask\u00e9m Brambachu.<\/p>\n\n\n\n

Vlastnick\u00e9 jm\u00e9no po prvn\u00edch obyvatel\u00edch, zaznamenan\u00e9 poprv\u00e9 v Josefinsk\u00e9m katastru 1785, kdy ale u\u017e ani jedna z bud nebyla v majetku Zinnecker\u016f, ne\u010dinilo v\u011bt\u0161inov\u00e9mu n\u011bmeck\u00e9mu etniku v t\u00e9to \u010d\u00e1sti Krkono\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, a\u0165 ji\u017e se psalo s jedn\u00edm nebo dv\u011bma n. Kr\u00e1tce po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se objevil zparchant\u011bl\u00fd fonetick\u00fd p\u0159epis \u201eCinegrovky“, vypadaj\u00edc\u00ed s odstupem let a v z\u00e1plav\u011b sou\u010dasn\u00fdch amerikanizm\u016f docela roztomile.<\/p>\n\n\n\n

O jejich \u010desk\u00e9m n\u00e1zvu bylo fakticky rozhodnuto ji\u017e v roce 1946. Publikace vydan\u00e1 ke Krkono\u0161sk\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Trutnov\u011b v roce 1949 p\u0159inesla je\u0161t\u011b zcela zapomenutou Smolnici, odvozenou snad od kolektivem znalc\u016f kolem Jaroslava Proch\u00e1zky (s odvol\u00e1n\u00edm na Hoserova pr\u016fvodce z roku 1803) p\u016fvodn\u011b zva\u017eovan\u00fdch Smoln\u00fdch Bud. (Ten opravdu v souvislosti s Zinneckerov\u00fdmi Boudami zmi\u0148uje i n\u00e1zev Kienbaude na lokalit\u011b Kienlehne, u\u017e\u00edvan\u00fd pr\u00fd je\u0161t\u011b koncem 18. stolet\u00ed; Kien = podle n\u011bmeck\u00e9ho slovn\u00edku lou\u010d, smolnice. \u017de by se toto pojmenov\u00e1n\u00ed objevilo i v jin\u00fdch pramenech mi nen\u00ed zn\u00e1mo. Nav\u00edc jeho fonetick\u00e1 podoba se sousedn\u00edmi K\u00fchnelov\u00fdmi Boudami, zvl\u00e1\u0161\u0165 v dialektu star\u00fdch horal\u016f mohla b\u00fdt sv\u00e1div\u011b bl\u00edzk\u00e1 a tak budu z\u0159ejm\u011b prvn\u00ed, kdo vyslov\u00ed nahlas t\u00e9m\u011b\u0159 svatokr\u00e1de\u017enou my\u0161lenku, \u017ee stejn\u011b jako se utne mistr tesa\u0159, je to p\u0159i v\u0161\u00ed \u00fact\u011b jen jedno z dal\u0161\u00edch m\u00edstopisn\u00fdch pom\u00fdlen\u00ed velk\u00e9ho J.K.E.H.)<\/p>\n\n\n\n

Ofici\u00e1ln\u011b v\u0161ak byly Zinneckerovy Boudy je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem 1950 p\u0159ejmenov\u00e1ny Okresn\u00ed n\u00e1zvoslovnou komis\u00ed v Trutnov\u011b na Lou\u010dn\u00e9 Boudy. S velk\u00fdm p\u0159edstihem, pravd\u011bpodobn\u011b d\u00edk aktivit\u011b ne\u00fanavn\u00e9ho zna\u010dka\u0159e prof. Stanislava Krause, se nov\u00fd n\u00e1zev lokality objevil ji\u017e v nov\u011b vydan\u00e9 Sem\u00edkov\u011b turistick\u00e9 map\u011b Krkono\u0161 koncem roku 1947. V turistick\u00fdch pr\u016fvodc\u00edch z nakladatelstv\u00ed Olympia z roku 1975 a 1980 zd\u016fvod\u0148uje autor Josef Stan\u011bk n\u00e1zev tradi\u010dn\u00ed v\u00fdrobou lou\u010d\u00ed (sic!). Nen\u00ed ani moc nepochopiteln\u00e9, \u017ee se um\u011bl\u00fd n\u00e1zev p\u0159\u00edli\u0161 neujal a ten p\u016fvodn\u00ed, tvo\u0159en\u00fd p\u0159\u00eddavn\u00fdm jm\u00e9nem p\u0159ivlast\u0148ovac\u00edm (co\u017e je pr\u00e1v\u011b pro krkono\u0161sk\u00e9 boudy charakteristick\u00e9, i kdy\u017e objektivn\u011b ne zrovna nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed) se pokorn\u011b vrac\u00ed i do map.<\/p>\n\n\n\n

Enkl\u00e1va spadala a\u017e do 1. 1. 1950 do katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed samostatn\u00e9 obce \u010cern\u00e1 Hora s vlastn\u00edm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00edm objekt\u016f (29, 30), kter\u00e1 je dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed Jansk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed. V letech nejv\u011bt\u0161\u00edho podnikatelsk\u00e9ho rozkv\u011btu mezi sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami slu\u010dovala p\u016fvodn\u011b d\u0159eva\u0159sk\u00e1 obec valnou \u010d\u00e1st roztrou\u0161en\u00fdch s\u00eddel na ji\u017en\u00edm \u00fabo\u010d\u00ed stejnojmenn\u00e9ho masivu: Krom\u011b p\u0159edn\u00ed a zadn\u00ed \u010d\u00e1sti samotn\u00e9 \u010cern\u00e9 Hory, vznikl\u00e9 rozd\u011blen\u00edm Mar\u0161ova na osm samostatn\u00fdch spr\u00e1vn\u00edch celk\u016f 10. kv\u011btna 1873, je\u0161t\u011b b\u00fdval\u00e9 Volsk\u00e9 Boudy, Boudy na \u010cern\u00e9 pasece, Mal\u00e9 a Velk\u00e9 K\u00fchnelovy (Pardubick\u00e9) Boudy, Zinneckerovy Boudy, Zrcadlovky, Hoffmannovy Boudy a dne\u0161n\u00ed lokalitu Na Bolkovsk\u00e9 pasece. Celkem to bylo 85 obytn\u00fdch dom\u016f a bud s cca 330 obyvateli.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdznamnou zm\u011bnu do zab\u011bhan\u00e9ho \u017eivota enkl\u00e1vy, kam z \u00fadol\u00ed dlouho vedla jedin\u00e1 cesta, pojmenovan\u00e1 po krkono\u0161sk\u00e9m mecen\u00e1\u0161i, \u010dast\u00e9m a v\u00e1\u017een\u00e9m hostu Jansk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed, textiln\u00edm podnikateli Adolfu Prelloggovi a ojedin\u011blou vymo\u017eenost\u00ed spojen\u00ed se sv\u011btem bylo jen telefonn\u00ed veden\u00ed, p\u0159inesla v\u00fdstavba prvn\u00ed kabinov\u00e9 lanovky v tehdej\u0161\u00ed \u010cSR z centra l\u00e1zn\u00ed na vrchol \u010cern\u00e9 hory. (Nejvy\u0161\u0161\u00ed ocelov\u00e1 podp\u011bra \u010d. 5, dosahuj\u00edc\u00ed bez n\u011bkolika cm 38 m, st\u00e1la pr\u00e1v\u011b pobl\u00ed\u017e Zinneckerovek.) Po zah\u00e1jen\u00ed provozu v roce 1928 v oblasti n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b vzrostl turistick\u00fd ruch a \u010cern\u00e1 hora tak mohla nab\u00eddnout ide\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky p\u0159edev\u0161\u00edm ly\u017ea\u0159\u016fm. Dnes je na sjezdovku pohodln\u011b vyvezou nav\u00edc i dva vleky, Prot\u011b\u017e a And\u011bl, z nich\u017e ten star\u0161\u00ed byl sv\u00e9ho \u010dasu nejdel\u0161\u00edm u n\u00e1s. V sou\u010dasnosti je ve v\u00fdstavb\u011b modern\u00ed \u010dty\u0159 seda\u010dkov\u00e1 lanovka Dopelmayer.<\/p>\n\n\n\n

Kr\u00e1tce p\u0159ed m\u011b\u0159i\u010dsk\u00fdmi pracemi c. k. komisa\u0159\u016f sb\u00edraj\u00edc\u00edch podklady pro cen\u011bnou indika\u010dn\u00ed mapovou skicu stabiln\u00edho katastru z roku 1841, spodn\u00ed bouda vyho\u0159ela. Na map\u011b je vedle p\u016fvodn\u00ed horn\u00ed \u201edev\u011btadvac\u00edtky“, vlastn\u011bn\u00e9 Antonem Rennerem, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem dal\u0161\u00edho rozv\u011btven\u00e9ho krkono\u0161sk\u00e9ho rodu p\u016fvodem z Alp, zachycena ji\u017e novostavba Franze B\u00f6nsche z roku 1838. Jeho potomci ji vlastnili t\u00e9m\u011b\u0159 do prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Zinneckerovy boudy – v\u00fdsek z mapy<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

V adres\u00e1\u0159i z roku 1911 je jako majitel uveden vnuk Johann; 17. 7. 1912 ji v\u0161ak obci Jansk\u00e9 L\u00e1zn\u011b prodal za \u00factyhodnou sumu 9 200 rakousk\u00fdch korun jeho bratr Heinrich a to v\u010detn\u011b vodn\u00edho pr\u00e1va ke t\u0159em vydatn\u00fdm pramen\u016fm kvalitn\u00ed pitn\u00e9 vody, nap\u00e1jej\u00edc\u00edm l\u00e1ze\u0148sk\u00fd vodovod od roku 1893. (Soused\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st lesn\u00edho rev\u00edru \u010d. 14 se podle star\u00fdch lesnick\u00fdch map kdysi s jemnou d\u00e1vkou humoru jmenovala Ko\u010di\u010d\u00ed prameny.) O dvacet let pozd\u011bji odpov\u00eddala cena v p\u0159epo\u010dtu rovn\u00e9 stovce hodnotn\u00fdch \u010deskoslovensk\u00fdch tis\u00edcikorun.<\/p>\n\n\n\n

Heinrich B\u00f6nsch si ji v\u0161ak nejsp\u00ed\u0161 p\u0159\u00edli\u0161 neu\u017eil. Jeho jm\u00e9no uv\u00e1d\u00ed seznam ob\u011bt\u00ed 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky na pam\u011btn\u00ed desce ve zdi janskol\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho katolick\u00e9ho kostela sv. Jana K\u0159titele. Z frontov\u00e9 linie se vr\u00e1til s necht\u011bn\u00fdm suven\u00fdrem – tuberkul\u00f3zou. Bouda byla v majetku obce do roku 1945. L\u00e9ta neobydlenou ji obhospoda\u0159ovali soused\u00e9 Hintnerovi, od za\u010d\u00e1tku 30. let minul\u00e9ho stolet\u00ed tu bydlela rodina Kuglerova. V roce 1936 se p\u0159ist\u011bhoval po\u0161\u0165\u00e1k a p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fd \u0161vec Josef K\u00fchnel se \u017eenou Emili\u00ed, rozenou Kneifelovou, kter\u00fd se tak vr\u00e1til do rodn\u00e9ho domu sv\u00e9 matky Alb\u00edny, vnu\u010dky ji\u017e jmenovan\u00e9ho stavitele boudy z roku 1838. Osi\u0159el\u00e1 z\u016fstala i po jejich pov\u00e1le\u010dn\u00e9m vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed a v\u011bt\u0161inu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho \u010dasu slou\u017eila jako dependance druh\u00e9 budovy. Po dokon\u010den\u00e9 celkov\u00e9 renovaci vinou neopatrnosti tehdej\u0161\u00edho spr\u00e1vce v noci ze 16. na 17. prosince 1971 do z\u00e1klad\u016f vyho\u0159ela.<\/p>\n\n\n\n

\n
\n

V letech p\u0159ed po\u017e\u00e1rem spr\u00e1vcoval na boud\u00e1ch jeden z d\u016fstojn\u00fdch n\u00e1stupc\u016f nedosti\u017en\u00e9ho Jind\u0159icha Buchala v roli vl\u00e1dce Krkono\u0161, rod\u00e1k z Borov\u00e9 u N\u00e1choda, Franti\u0161ek Umlauf (1910 – 1983). Nepot\u0159eboval karnevalov\u00fd p\u0159evlek ani v\u00edch koudele na bradu; sv\u016fj krakono\u0161ovsk\u00fd vzhled prezentoval s p\u0159irozenou noblesou bez p\u0159\u00edkras a komer\u010dn\u00edch dopl\u0148k\u016f. (Jen trochu dekadentn\u00ed h\u016flka jako by p\u0159ipom\u00ednala n\u011bkdej\u0161\u00ed bou\u0159liv\u00e9 ml\u00e1d\u00ed \u0161vih\u00e1kovo.) Tak jej na mnoha pohlednic\u00edch zachytil nejprve Josef \u017d\u00e1k a p\u0159edev\u0161\u00edm Mistr krkono\u0161sk\u00e9 fotografie Ji\u0159\u00ed Havel. Nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 uhodnout, kam dobr\u00e1ck\u00fd pan Umlauf po\u0161ilh\u00e1v\u00e1 i na sv\u00e9m posledn\u00edm portr\u00e9tu z n\u00e1hrobn\u00edho kamene svobodsk\u00e9ho h\u0159bitova.<\/p>\n<\/div>\n\n\n\n

\n
\"\"
Krakono\u0161 ze Zinneckerovy boudy Franti\u0161ek Umlauf<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

Posledn\u00ed \u010dtvrtstolet\u00ed totalitn\u00ed \u00e9ry vl\u00e1dl na \u010cern\u00e9 ho\u0159e urputn\u00fd stavebn\u00ed ruch. N\u011bkolik let se vlekla v\u00fdstavba televizn\u00edho vys\u00edla\u010de, p\u0159\u00edmo desetilet\u00ed pak nov\u00e9 gondolov\u00e9 lanovky, o p\u0159edimenzovan\u00e9 \u010cern\u00e9 boud\u011b ani nemluv\u011b. K tomu vznikala i asfaltov\u00e1 silnice a\u017e na vrchol, vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed v n\u00e1stupn\u00edm \u00faseku \u010d\u00e1st turistick\u00e9 Lobkowicovy cesty. Pro stavba\u0159e nebyl probl\u00e9m vybudovat na sp\u00e1leni\u0161ti n\u011bkdej\u0161\u00ed spodn\u00ed boudy ji\u017e s janskol\u00e1ze\u0148sk\u00fdm \u010d. p. 130 rekrea\u010dn\u00ed chalupu pro prominentn\u00edho \u010dinitele n\u011bkolika p\u0159edlistopadov\u00fdch vl\u00e1d Stanislava R\u00e1zla, kter\u00fd ji na po\u010dest vnuka Luk\u00e1\u0161e neofici\u00e1ln\u011b nazval Lukovo v\u00fdslun\u00ed. P\u0159i ob\u010dasn\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch poutala pozornost m\u00edstn\u00edch obyvatel a n\u00e1hodn\u00fdch turist\u016f i nev\u0161edn\u00ed kr\u00e1ska, v t\u00e9 dob\u011b pom\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e1 a snad i nadan\u00e1 here\u010dka, m\u00e9n\u011b ji\u017e \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 porevolu\u010dn\u00ed podnikatelka, jeho dcera Regina. Na boud\u011b ho\u0159elo za podivn\u00fdch okolnost\u00ed je\u0161t\u011b jednou 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1990. Tentokr\u00e1t byl ohe\u0148 v\u010das uha\u0161en.<\/p>\n\n\n\n

D\u00e1vno p\u0159ed t\u00edm, je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve ne\u017e krkono\u0161sk\u00e9 boudy obsadili odbor\u00e1\u0159i, v \u00e9\u0159e pov\u00e1le\u010dn\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch spr\u00e1vc\u016f roku 1946, byla Zinneckerova bouda jako \u0161iroko daleko jedin\u00e1, snad jen s v\u00fdjimkou Pra\u017esk\u00e9 boudy na Lu\u010din\u00e1ch, vlastn\u011bn\u00e9 tradi\u010dn\u011b \u010cs. po\u0161tou, provozov\u00e1na kolektivn\u00edm vlastn\u00edkem, firmou SKEP El. podniky, kterou z\u00e1hy vyst\u0159\u00eddaly dal\u0161\u00ed. Z t\u011bch v\u00fdznamn\u00fdch VCHZ Synthezia Semt\u00edn z Pardubic, po roce 1963 \u010ceskoslovensk\u00e1 televize a od za\u010d\u00e1tku 80. let t\u00e9m\u011b\u0159 do konce stolet\u00ed Stavby silnic a \u017eeleznic, kter\u00e9 ji v letech 1983 – 85 p\u0159estav\u011bly do sou\u010dasn\u00e9 podoby.<\/p>\n\n\n\n

Od nich si ji v roce 1999 pronajal a pozd\u011bji odkoupil Josef Racko. V modern\u011b vybaven\u00e9m podniku s \u00fatuln\u00fdm staromilsk\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm interi\u00e9rem nab\u00edzel celoro\u010dn\u011b ubytov\u00e1n\u00ed a stravov\u00e1n\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm Krkono\u0161. <\/p>\n\n\n\n

V prosinci 2021 od n\u011bj Zinneckerovy boudy odkoupila spole\u010dnost Prusa Research<\/a>, zn\u00e1m\u00e1 po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b sv\u00fdmi 3D tisk\u00e1rnami. Objekt nyn\u00ed slou\u017e\u00ed pro intern\u00ed pot\u0159eby firmy a pro ve\u0159ejnost je uzav\u0159en.<\/p>\n\n\n\n

Tato str\u00e1nka, a\u017e na sv\u016fj z\u00e1v\u011br, poch\u00e1z\u00ed z \u010dl\u00e1nku Zinneckerovy Boudy (P\u0159\u00edb\u011bhy lu\u010dn\u00edch enkl\u00e1v), z m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed\u010dn\u00edku Krkono\u0161e – Jizersk\u00e9 hory \u010d\u00edslo 2003\/11, tak jak jej otiskl na sv\u00e9m webu Freiheit<\/a> celo\u017eivotn\u00ed sb\u011bratel v\u0161eho t\u00fdkaj\u00edc\u00edho se historie Krkono\u0161 pan Anton\u00edn Tich\u00fd.<\/em><\/p><\/blockquote>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Mezi n\u011bkolika hospod\u00e1\u0159i z Velk\u00e9 \u00dapy, kte\u0159\u00ed za\u010d\u00e1tkem 18. stolet\u00ed p\u0159esunuli sv\u00e1 obydl\u00ed bl\u00ed\u017e k vzd\u00e1len\u00fdm seni\u0161t\u00edm na svaz\u00edch ned\u00e1vno p\u0159ed t\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 vym\u00fdcen\u00e9 \u010cern\u00e9 hory, byli i Zinneckerov\u00e9, jejich\u017e p\u0159edci se p\u0159ist\u011bhovali do Krkono\u0161 v dob\u011b d\u0159eva\u0159sk\u00e9ho boomu v polovin\u011b 16. stolet\u00ed \u00fadajn\u011b jako jedni z prvn\u00edch (jm\u00e9no je dolo\u017eeno k roku 1642) a […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":117,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"_editorskit_title_hidden":false,"_editorskit_reading_time":7,"_editorskit_is_block_options_detached":false,"_editorskit_block_options_position":"{}","footnotes":""},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/zinneckerovy-boudy.cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/66"}],"collection":[{"href":"https:\/\/zinneckerovy-boudy.cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/zinneckerovy-boudy.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zinneckerovy-boudy.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zinneckerovy-boudy.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=66"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/zinneckerovy-boudy.cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/66\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":302,"href":"https:\/\/zinneckerovy-boudy.cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/66\/revisions\/302"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/zinneckerovy-boudy.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/117"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/zinneckerovy-boudy.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=66"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}