\n
Strategick\u00e9 m\u00edsto mezi Jansk\u00fdmi L\u00e1zn\u011bmi a vzd\u00e1lenou Boudou na \u010cern\u00e9 pasece bylo pro odpo\u010dinek a ob\u010derstven\u00ed t\u011bch m\u00e9n\u011b zdatn\u00fdch v\u00fdletn\u00edk\u016f jako stvo\u0159en\u00e9. V\u0161ak tak\u00e9 doln\u00ed Zinneckerovu boudu \u010d. 30 s ochotnou \u201ematkou B\u00f6nschovou“ (Barbara Fucknerov\u00e1 z Velk\u00e9 \u00dapy, \u017eena buda\u0159e Josefa B\u00f6nsche) doporu\u010doval l\u00e1ze\u0148sk\u00fd l\u00e9ka\u0159 dr. Bernard Pauer ve sv\u00e9m pr\u016fvodci po Jansk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch a okol\u00ed dokonce u\u017e v roce 1875. To ale bylo opravdu sp\u00ed\u0161e jen dom\u00e1ck\u00e9 poho\u0161t\u011bn\u00ed k\u00e1vou nebo ml\u00e9kem p\u0159i kr\u00e1tk\u00e9m odsko\u010den\u00ed od hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch \u00fakon\u016f.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n
Man\u017eel\u00e9 Hermann a Marie Hintnerovi p\u0159ebudovali svou horn\u00ed boudu \u010d. 29 z gruntu na pohostinsk\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed ji\u017e na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed p\u0159istav\u011bn\u00edm prosklen\u00e9 verandy pro hosty po cel\u00e9 d\u00e9lce staven\u00ed obr\u00e1cen\u00e9 k jihu s otev\u0159enou bo\u010dn\u00ed terasou. Postupn\u00fdmi \u00fapravami vznikly nakonec \u010dty\u0159i hostinsk\u00e9 pokoje a spole\u010dn\u00e1 nocleh\u00e1rna s celkem 30 l\u016f\u017eky.<\/p>\n\n\n\n
Berthold Lessenthin ve sv\u00fdch \u201eKrkono\u0161\u00edch v zim\u011b“ z roku 1900, popisuj\u00edc\u00ed prvn\u00ed s\u00e1\u0148ka\u0159sk\u00e9 z\u00e1vody na sever od Alp v Jansk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch, vychvaloval Zinneckerovy Boudy jako vynikaj\u00edc\u00ed startovn\u00ed m\u00edsto popul\u00e1rn\u00edch roha\u010dkov\u00fdch j\u00edzd dlouh\u00fdch 5, 5 km, vedouc\u00edch zhruba po trase dne\u0161n\u00ed Zvonkov\u00e9 cesty, obnoven\u00fdch docela ned\u00e1vno, ov\u0161em ji\u017e se sportovn\u00edmi s\u00e1\u0148kami, aktivn\u00ed spole\u010dnost\u00ed Mega plus, s. r. o., provozuj\u00edc\u00ed lanovku a ly\u017ea\u0159sk\u00e9 vleky na \u010cern\u00e9 ho\u0159e.<\/p>\n\n\n\n
Posledn\u00ed p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd majitel Hintnerovy hospody, rodil\u00fd horal Heinrich, syn v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch man\u017eel\u016f, na\u0161el smrt v munduru wehrmachtu paradoxn\u011b kdesi v \u0161ir\u00e9 rusk\u00e9 stepi na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b. Jeho \u017eena Anna, rozen\u00e1 Tammov\u00e1 a nezletil\u00fd syn Klaus, stejn\u011b jako sousedka z \u010d. 30 s d\u011btmi, byli ze sb\u011brn\u00e9ho t\u00e1bora v Mlad\u00fdch Buk\u00e1ch vypraveni 26. 7. 1946 transportem \u010d. XIV do tehdej\u0161\u00edho sov\u011btsk\u00e9ho okupa\u010dn\u00edho p\u00e1sma s c\u00edlovou stanic\u00ed v sask\u00e9m Brambachu.<\/p>\n\n\n\n
Vlastnick\u00e9 jm\u00e9no po prvn\u00edch obyvatel\u00edch, zaznamenan\u00e9 poprv\u00e9 v Josefinsk\u00e9m katastru 1785, kdy ale u\u017e ani jedna z bud nebyla v majetku Zinnecker\u016f, ne\u010dinilo v\u011bt\u0161inov\u00e9mu n\u011bmeck\u00e9mu etniku v t\u00e9to \u010d\u00e1sti Krkono\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, a\u0165 ji\u017e se psalo s jedn\u00edm nebo dv\u011bma n. Kr\u00e1tce po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se objevil zparchant\u011bl\u00fd fonetick\u00fd p\u0159epis \u201eCinegrovky“, vypadaj\u00edc\u00ed s odstupem let a v z\u00e1plav\u011b sou\u010dasn\u00fdch amerikanizm\u016f docela roztomile.<\/p>\n\n\n\n
O jejich \u010desk\u00e9m n\u00e1zvu bylo fakticky rozhodnuto ji\u017e v roce 1946. Publikace vydan\u00e1 ke Krkono\u0161sk\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Trutnov\u011b v roce 1949 p\u0159inesla je\u0161t\u011b zcela zapomenutou Smolnici, odvozenou snad od kolektivem znalc\u016f kolem Jaroslava Proch\u00e1zky (s odvol\u00e1n\u00edm na Hoserova pr\u016fvodce z roku 1803) p\u016fvodn\u011b zva\u017eovan\u00fdch Smoln\u00fdch Bud. (Ten opravdu v souvislosti s Zinneckerov\u00fdmi Boudami zmi\u0148uje i n\u00e1zev Kienbaude na lokalit\u011b Kienlehne, u\u017e\u00edvan\u00fd pr\u00fd je\u0161t\u011b koncem 18. stolet\u00ed; Kien = podle n\u011bmeck\u00e9ho slovn\u00edku lou\u010d, smolnice. \u017de by se toto pojmenov\u00e1n\u00ed objevilo i v jin\u00fdch pramenech mi nen\u00ed zn\u00e1mo. Nav\u00edc jeho fonetick\u00e1 podoba se sousedn\u00edmi K\u00fchnelov\u00fdmi Boudami, zvl\u00e1\u0161\u0165 v dialektu star\u00fdch horal\u016f mohla b\u00fdt sv\u00e1div\u011b bl\u00edzk\u00e1 a tak budu z\u0159ejm\u011b prvn\u00ed, kdo vyslov\u00ed nahlas t\u00e9m\u011b\u0159 svatokr\u00e1de\u017enou my\u0161lenku, \u017ee stejn\u011b jako se utne mistr tesa\u0159, je to p\u0159i v\u0161\u00ed \u00fact\u011b jen jedno z dal\u0161\u00edch m\u00edstopisn\u00fdch pom\u00fdlen\u00ed velk\u00e9ho J.K.E.H.)<\/p>\n\n\n\n
Ofici\u00e1ln\u011b v\u0161ak byly Zinneckerovy Boudy je\u0161t\u011b p\u0159ed rokem 1950 p\u0159ejmenov\u00e1ny Okresn\u00ed n\u00e1zvoslovnou komis\u00ed v Trutnov\u011b na Lou\u010dn\u00e9 Boudy. S velk\u00fdm p\u0159edstihem, pravd\u011bpodobn\u011b d\u00edk aktivit\u011b ne\u00fanavn\u00e9ho zna\u010dka\u0159e prof. Stanislava Krause, se nov\u00fd n\u00e1zev lokality objevil ji\u017e v nov\u011b vydan\u00e9 Sem\u00edkov\u011b turistick\u00e9 map\u011b Krkono\u0161 koncem roku 1947. V turistick\u00fdch pr\u016fvodc\u00edch z nakladatelstv\u00ed Olympia z roku 1975 a 1980 zd\u016fvod\u0148uje autor Josef Stan\u011bk n\u00e1zev tradi\u010dn\u00ed v\u00fdrobou lou\u010d\u00ed (sic!). Nen\u00ed ani moc nepochopiteln\u00e9, \u017ee se um\u011bl\u00fd n\u00e1zev p\u0159\u00edli\u0161 neujal a ten p\u016fvodn\u00ed, tvo\u0159en\u00fd p\u0159\u00eddavn\u00fdm jm\u00e9nem p\u0159ivlast\u0148ovac\u00edm (co\u017e je pr\u00e1v\u011b pro krkono\u0161sk\u00e9 boudy charakteristick\u00e9, i kdy\u017e objektivn\u011b ne zrovna nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed) se pokorn\u011b vrac\u00ed i do map.<\/p>\n\n\n\n
Enkl\u00e1va spadala a\u017e do 1. 1. 1950 do katastr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed samostatn\u00e9 obce \u010cern\u00e1 Hora s vlastn\u00edm \u010d\u00edslov\u00e1n\u00edm objekt\u016f (29, 30), kter\u00e1 je dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed Jansk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed. V letech nejv\u011bt\u0161\u00edho podnikatelsk\u00e9ho rozkv\u011btu mezi sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami slu\u010dovala p\u016fvodn\u011b d\u0159eva\u0159sk\u00e1 obec valnou \u010d\u00e1st roztrou\u0161en\u00fdch s\u00eddel na ji\u017en\u00edm \u00fabo\u010d\u00ed stejnojmenn\u00e9ho masivu: Krom\u011b p\u0159edn\u00ed a zadn\u00ed \u010d\u00e1sti samotn\u00e9 \u010cern\u00e9 Hory, vznikl\u00e9 rozd\u011blen\u00edm Mar\u0161ova na osm samostatn\u00fdch spr\u00e1vn\u00edch celk\u016f 10. kv\u011btna 1873, je\u0161t\u011b b\u00fdval\u00e9 Volsk\u00e9 Boudy, Boudy na \u010cern\u00e9 pasece, Mal\u00e9 a Velk\u00e9 K\u00fchnelovy (Pardubick\u00e9) Boudy, Zinneckerovy Boudy, Zrcadlovky, Hoffmannovy Boudy a dne\u0161n\u00ed lokalitu Na Bolkovsk\u00e9 pasece. Celkem to bylo 85 obytn\u00fdch dom\u016f a bud s cca 330 obyvateli.<\/p>\n\n\n\n
V\u00fdznamnou zm\u011bnu do zab\u011bhan\u00e9ho \u017eivota enkl\u00e1vy, kam z \u00fadol\u00ed dlouho vedla jedin\u00e1 cesta, pojmenovan\u00e1 po krkono\u0161sk\u00e9m mecen\u00e1\u0161i, \u010dast\u00e9m a v\u00e1\u017een\u00e9m hostu Jansk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed, textiln\u00edm podnikateli Adolfu Prelloggovi a ojedin\u011blou vymo\u017eenost\u00ed spojen\u00ed se sv\u011btem bylo jen telefonn\u00ed veden\u00ed, p\u0159inesla v\u00fdstavba prvn\u00ed kabinov\u00e9 lanovky v tehdej\u0161\u00ed \u010cSR z centra l\u00e1zn\u00ed na vrchol \u010cern\u00e9 hory. (Nejvy\u0161\u0161\u00ed ocelov\u00e1 podp\u011bra \u010d. 5, dosahuj\u00edc\u00ed bez n\u011bkolika cm 38 m, st\u00e1la pr\u00e1v\u011b pobl\u00ed\u017e Zinneckerovek.) Po zah\u00e1jen\u00ed provozu v roce 1928 v oblasti n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b vzrostl turistick\u00fd ruch a \u010cern\u00e1 hora tak mohla nab\u00eddnout ide\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky p\u0159edev\u0161\u00edm ly\u017ea\u0159\u016fm. Dnes je na sjezdovku pohodln\u011b vyvezou nav\u00edc i dva vleky, Prot\u011b\u017e a And\u011bl, z nich\u017e ten star\u0161\u00ed byl sv\u00e9ho \u010dasu nejdel\u0161\u00edm u n\u00e1s. V sou\u010dasnosti je ve v\u00fdstavb\u011b modern\u00ed \u010dty\u0159 seda\u010dkov\u00e1 lanovka Dopelmayer.<\/p>\n\n\n\n
Kr\u00e1tce p\u0159ed m\u011b\u0159i\u010dsk\u00fdmi pracemi c. k. komisa\u0159\u016f sb\u00edraj\u00edc\u00edch podklady pro cen\u011bnou indika\u010dn\u00ed mapovou skicu stabiln\u00edho katastru z roku 1841, spodn\u00ed bouda vyho\u0159ela. Na map\u011b je vedle p\u016fvodn\u00ed horn\u00ed \u201edev\u011btadvac\u00edtky“, vlastn\u011bn\u00e9 Antonem Rennerem, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem dal\u0161\u00edho rozv\u011btven\u00e9ho krkono\u0161sk\u00e9ho rodu p\u016fvodem z Alp, zachycena ji\u017e novostavba Franze B\u00f6nsche z roku 1838. Jeho potomci ji vlastnili t\u00e9m\u011b\u0159 do prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n\n\n\n